Efekt BJ - 42. část

27. února 2007 v 10:22 | Albert Albert |  Efekt BJ
"Takže Marcelo, hodláme tady kousek od Verony postavit velký komerční objekt. Tady jsou veškeré podklady pro stavbu a já očekávám Vaší nabídku." Marcela uznale pokývala hlavou nad rozsáhlým výkresem projektanta. "Ta zakázka by se týkala tedy všech profilů?" Graziano se zvedl od masivního stolu a přisedl si k ní na sedací soupravu. Pohodlně si natáhl nohy a jednu ruku položil na opěradlo. "Ano, kompletní dodávka včetně skelních výplní." Marcelin mozek přepnul svůj program na kalkulátor a ve svých virtuálních zobrazeních ukazoval obrovská čísla. "Dobře. Kdy přibližně hodláte začít stavět a jaký čas máme na přípravu celé zakázky?" "Do dvou měsíců začneme hrabat a bagrovat a do dalších dvou už chceme mít vybudované základy. V té době už bychom chtěli, aby byl materiál tady." "Aha, takže jde pouze o materiál? Práci provedete vlastními prostředky?" Sotva položila otázku, dostalo se jí na ní odpovědi. "Ne, ne, samozřejmě, špatně jsem se vyjádřil. Budeme potřebovat i montéry. Chceme, aby subdodávka vaší firmy byla kompletní. Koneckonců budeme chtít zajištění servisu jak v záruční, tak pozáruční době." Marcela si mimoděk spokojeně mnula ruce. "Výborně, myslím, že šéf bude mít radost. Mimochodem, vy se s ním znáte nějak osobně?" Graziano vytáhl z náprsní kapsy zlatou tabatěrku a vyňal z ní cigaretu. Pak tabatěrku naklonil ve zvláštním úhlu k cigaretě a stiskl skryté tlačítko. Vyšlehl malý, ale intenzivní plamen a on si připálil. "Ani ne, kdysi jsme se potkali na jednom veletrhu a vyměnili si vizitky." Marcela byla radostí bez sebe. "Ještě jednu věc, rád bych, abyste celou zakázku zaštítila svým jménem. Budete kontaktní osobou takže zůstaneme ve styku. Pokud budeme spokojení, rádi vás ohodnotíme. Víte, jaksi mimo vaši firmu." Marcela tohle uslyšela moc ráda. V každém případě ale nemohla hned dát najevo svou chamtivost. "To myslím nebude nutné, myslím, že budu spokojená i s vyrovnáním ve firmě, navíc, kdo ví, jak to celé dopadne." Graziano svraštil obočí. "Chcete snad naznačit něco, co by ohrozilo celou stavbu?" "Ne, ne, jen jsem chtěla říct, že do doby, než váš projekt bude realizován, uplyne nějaká doba. A až uplyne, můžeme se začít bavit o poděkováních, ano?" Grazianovi se obličej znovu vyjasnil. Křepce vyskočil z pohovky a nabídl Marcele ruku. "Dobře, takže práci máme prozatím hotovou, pojďte, já vás teď pozvu na drink." Zálibně se jí přitom podíval na nohy. Měla je naprosto úžasné. Představil si, jaké by to asi bylo mít možnost je pohladit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gata gata | 27. února 2007 v 18:31 | Reagovat

Tak to vypadá, že servis v záruční i v pozáruční době bude zajišťovat Marci osobně, co? No, i když ona už vypadá spíš na tu pozáruční :oD

2 Albert Albert | 28. února 2007 v 8:08 | Reagovat

No, co naděláš, Marci je koplexní děvče do nepohody... když na to máš, servisu se ti od ní dostane určitě.

3 Mart Eslem Mart Eslem | 9. března 2007 v 19:02 | Reagovat

Zajímalo by mne, jak vypadá u ženy takový pozáruční servis. Opravdu moc rád bych se to dozvěděl... :-D

4 Albert Albert | 12. března 2007 v 13:25 | Reagovat

šudlání, masírování a šeptání něžných slůvek. Měl jsi jinou představu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama